Tento web obsahuje aplikace Google Adsense a Google analytics, které využívají data ze souborů cookie, více informací. Používání této stránky vyjadřujete souhlas s využitím těchto dat. Využívání dat ze souborů cokie lze zakázat v nastavení Vašeho prohlížeče.

4. Využití energie větru

Autor: Jiří Škorpík twitter, skorpik@fme.vutbr.cz

Historie větrných elektráren není relativně dlouhá o to dynamičtější rozvoj v současnoti prožívá. Tento článek se zabývá obecnými problémy využití energie větru neboli eoliky a charakteristickými rysy větrných turbín.

Větrná energie patří do skupiny obnovitelných zdrojů. V ČR je větrná energie využívána především pro výrobu elektrické energie pomocí větrných elektráren. Větrné elektrárny transformují pomocí turbíny (rotoru) část kinetické energie větru protékající přes turbíny na energii mechanickou respektive elektrickou jedná se o lopatkový stroj. Výkony větrných elektráren jsou široké od velmi malých začínajících na 200 W (do cca 4 kW se mluví o elektrárnách do domácnosti) po největší o výkonech až 7,5 MW.

Větrná elektrárna v Břežanech u Znojma.
1.1093 Větrná elektrárna v Břežanech u Znojma.
Větrná elektrárna se skládá z 5 jednotek Vestas V52 s celkovým instalovaným výkonem 5x850 kW, výška sloupu 74 m, průměr rotoru 52 m. Zdroj parametrů [2].

Konstrukce větrné elektrárny

Z hlediska konstrukce existuje mnoho typů, ale naprosto dominantním typem jsou větrné elektrárny s axiální stupněm tzv. axiální turbíny.

Větrná elektrárna se skládá ze sloupu1, který je pevně ukotven k zemi masivními betonovými základy2 případně ještě lany. Na vrcholu sloupu je gondola3, 4 s elektrickým generátorem, převodovkou (pokud se jedná o generátor přifázovaný přímo k síti) a větrná turbína s lopatkami5:

Větrná elektrárna Enercon E-70.
2.1094 Větrná elektrárna Enercon E-70.
Instalovaný výkon 2 MW. Otáčky 6...21,5 min-1, poloměr rotoru 71 m. Zdroj obrázků a parametrů [3].
1Sloup větrné elektrárny
Sloup větrné elektrárny nebo také tubus je dutý, musí být dostatečně vysoký, aby vynesl větrnou turbínu nad přízemní pásmo větrných turbulencí a dostatečně silný, aby odolal hmotnosti celého soustrojí a síle větru. Středem sloupu vede servisní žebřík nebo schodiště do gondoly. Sloupem je také vedeno elektrické vedení. Konstrukce sloupu je nejčastěji tvořena ocelovým tubusem (u malých turbín ocelovým sloupem) případně kombinován se železobetonovým tubusem při větších výškách se používají sloupy příhradové konstrukce z krátkých nosníků. Společnost GE v současnosti (2014) začíná používat u velkých elektráren kombinace příhradové konstrukce nosníku potaženého ochranými sklolaminátovými pláty pro lepší povětrnostní ochranu sloupu a přístupu ke gondole [5]. Výběr typu sloupu je záležitostí lokality instalace, estetiky, výkonu a ceny [1, s. 444].
2Základy
Základy větrné elektrárny zpravidla tvoří betonová deska. U větrné elektrárny s výškou sloupu 75 m se jedná přibližně o rozměry 10x10x5 m (větrný park Břežany). Elektrárny typu "Offshore" (elektrárny budované dále od pobřeží přímo na vodní hladině) mají základ položený na dně, ale uvažuje se i o stavbě plovoucích elektráren ke dnu pouze ukotvených lany [8].
3Gondola
Gondola obsahuje převodovku, spojku, el. generátor a náboj větrné turbíny. Hřídel náboje je uložena ve valivém obvykle dvouřadém kuželíkovém ložisku (vnější průměr tohoto ložiska může dosahovat i několika metrů [9-v článku je popsána funkce zkušebního zařízení na velká valivá ložiska pro větrné elektrárny]). Pokud je použit vícepólový generátor s frekvenčním měničem (výstupem je elektřina nejen s proměnlivým proudem, ale i frekvencí a napětí) podobně jako v případě elektráren Enercon není převodovka potřeba což zvyšuje účinnost. Nevýhodou je nutnost vysokofrekvenční elektřinu transformovat na stejnosměrný proud a poté opět na střídavý o frekvenci 50 Hz viz Obrázek 3. U klasických generátorů s převodovkou je přímo vyráběn proud o frekvenci 50 Hz a 0,69 kV4 (tomu odpovídá i vysoký převodový poměr, a tedy nutnost použití planetové převodovky) dále je napětí transformováno ještě v objektu elektrárny na 22 kV (pokud je připojen na velmi vysoké napětí je v blízkosti další transformátorová stanice). U elektráren s převodovkou se po přifázování otáčí generátor konstantními otáčkami za jakéhokoliv rychlosti větru (výkonu větru). To vyžaduje obvykle kombinaci natáčivých lopatek a převodovky případně převodovku s plynulou změnou převodového poměru [4]. Lze se ale setkat i s dvourychlostními převodovkami nebo dokonce s turbínami otáčející se pouze konstantními otáčkami v celém pracovním rozsahu elektrárny. Při použití výkonové elektroniky respektive vícepólového generátoru nejsou otáčky pevně dány a rotor má tedy vyšší účinnost a rozsah využití co se týká rychlosti větru. Větrné elektrárny s vysokofrekvenčním respektive s nízkofrekvenčním generátorem se používají i u nejmenších větrných elektráren (výkony několik stovek Wattů) určené pro výrobu elektřiny v domácnostech např. [6, 7]. Dále je mezi gondolou a tubusem nainstalováno tlumení, které zabraňuje přenosu vibrací.
4Poznámka
Napětí na svorkách generátoru větrné turbíny záleží na typu a výkonu. U velmi malých větrných elektráren pracující v ostrovním režimu (osamocené stavby, malé lodě apod.) se jedná většinou o stejnosměrné generátory o napětí 1224 V. U větrných elektráren pro domácnosti to může být až 400 V. U velkých elektráren napětí často nepřesahuje 1000 V, ale dodávají se generátory pro větrné turbíny o jmenovitém napětí 6,3 kV11 kV [4].
Schéma zapojení vysokofrekvenčního generátoru větrné elektrárny. 3.1095 Schéma zapojení vysokofrekvenčního generátoru větrné elektrárny.
a generátor; b usměroňovač; c střídač.
5Lopatky
Lopatky největších větrných turbín jsou duté vyrobené ze sklolaminátu [8 – základní popis výroby lopatky větrné turbíny], [1, s. 219] (v některých případech se může v dutých lopatkách srážet vzdušná vlhkost, která následně způsobuje nevyváženost rotoru a vede k odstavení elektrárny). Počet lopatek závisí na otáčkách turbíny. Nejčastěji se vyskytují větrné turbíny se třemi lopatkami, ale mohou mít i více lopatek nebo naopak lze zkonstruovat zcela funkční větrnou turbínu s jednou lopatkou. V současnosti již dosahují lopatky takových rozměrů (50 m) , že se při otáčení projevuje rozdíl rychlosti větru (rychlost větru se s výškou nad povrchem zvyšuje viz níže). Na každou lopatku turbíny tak působí jiné síly a hrozí rozkmitání celé turbíny a následně elektrárny a její poškození či destrukce. U velkých větrných turbín se konce lopatek pohybují velmi vysokou rychlostí, při kterých vznikají různé doprovodné zvukové efekty, což stěžuje výběr lokality pro umístění větrné elektrárny. Lopatky větrných turbín (kromě některých velmi malých) jsou natáčivé, aby se přizpůsobovaly proměnlivé rychlosti větru. Existuje i natočení lopatky takové, při kterém dojde k zastavení otáčení rotoru. Lopatky také obsahují bleskosvod.

Transformace energie ve větrné turbíně

Větrná elektrárna transformuje část kinetické energie větru na práci (ve formě otáčení rotoru) a poté pomocí elektrického generátoru na energii elektrickou:

Přibližný výkon větrné turbíny. 4.217 Přibližný výkon větrné turbíny.
ci [m·s-1] rychlost větru před rotorem (v neovlivněné vzdálenosti před rotorem); Pi [W] vnitřní výkon větrné turbíny; Pt [W] referenční výkon větrné turbíny6; ρ [kg·m-3] hustota vzduchu; Arotor [m2] plocha rotoru; ci [m·s-1] rychlost větru v neovlivněné oblasti před turbínou; CP [-] výkonový koeficient větrné turbíny; mt [kg·s-1] hmotnostní tok vzduchu plochou rotoru rychlostí ci.
6Referenční výkon větrné turbíny
odpovídá výkonu proudu vzduchu o rychlosti ci protékající plochou odpovídající ploše rotoru turbíny. Někdy se mylně nazývá tento výkon jako teoretický, ale tento výkon nemůže turbína dosáhnout ani teoreticky.

Proud vzduchu proudící přes rotor vytváří proudovou trubici rotoru. Ze zákona zachování hmoty a rovnice kontinuity je zřejmé, že před i za rotorem musí být stejný průtok, ale vzduch za rotorem má menší rychlost a tak musí protékat větším průtočným průřezem, proto se proudová trubice rozšířuje.

Lze dokázat, že k nejvyšší efektivitě přeměny kinetické energie na práci, při proudění vzduchu přes větrnou turbínu, dochází přibližně při proudění beze ztrát a jestliže rychlost větru za turbínou odpovídá jedné třetině rychlosti před turbínou ci 7, kdy větrné turbíny dosahují maximálního vnitřního výkonu, ovšem skutečný vnitřní výkon bývá mnohem menší a podstatně záleží na kvalitě výroby a aerodynamickém návrhu větrné turbíny.

7Poznámka
Nelze dosáhnou 100% přeměny kinetické energie větru na práci, protože to by znamenalo úplné zastavení proudění větru přes turbínu a z toho plynoucí účinnost 0%. Proto existuje jisté optimální snížení rychlosti proudění vzduchu. V současnosti největší větrné turbíny mohou dosahovat účinnosti turbíny kolem 45%.
Vypočítejte kolikrát se změní teoretický výkon větrné elektrárny, když rychlost větru z 15 m·s-1 klesne třikrát na rychlost 5 m·s-1.
Úloha 1.593
ε  [-]  27
Úloha 1: výsledek.

Podrobné řešení této úlohy a podrobná řešení dalších úloh v článcích tématu Zdroje a přeměna energie jsou uvedena v přílohách stejnojmenné eknihy, kterou si můžete objednat zde.

Při průchodu vzduchu proudovou trubicí větrné turbíny sice dojde k jeho zpomalení, ale vlivem okolí postupně získává zpět ztracenou kinetickou energii a za větrnou turbínou, tak lze postavit další. Další větrnou elektrárnu lze postavit přibližně až ve vzdálenosti 500 m po větru (záleží na lokalitě a velikosti turbíny-minimální vzdálenosti udává výrobce a stanovují příslušné úřady).

Vznik větru

Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu atmosférických tlaků v důsledku nerovnoměrného ohřívání zemského povrchu včetně oceánu. Také je ovlivněn vertikálními pohyby vzduchu při jeho zahřívání/ochlazování a rotací Země (Coriolisova síla, odstředivá síla). Další vliv má (v přízemních výškách) morfologie krajiny, rostlinstvo, vodní plochy... Některá místa na zemském povrchu mají horší větrné podmínky jiná lepší:

Větrná mapa Země ve výšce 10 m nad povrchem.
5.589 Větrná mapa Země ve výšce 10 m nad povrchem.
Mapa vznikla z měření prováděné v letech 1976 až 1995, data v některých lokalitách byla dopočítána. Údaje jsou v m·s-1 a jedná se o roční průměrné rychlosti větru. Zdroj [11].

Výběr lokality

Příznivé větrné podmínky bývají na pobřeží moře nebo ve vyšších nadmořských výškách (zde je ale problém v zimě s námrazou – námraza svou tíhou narušuje vyváženost rotoru a při pádu z rotoru může ohrožovat okolí). Zohledňovat se musí i tahy velkých ptáků:

Lokality v ČR vhodné pro stavbu vysokých větrných elektráren s ohledem na průměrnou rychlost větru a přírodu.
6.218 Lokality v ČR vhodné pro stavbu vysokých větrných elektráren s ohledem na průměrnou rychlost větru a přírodu.
Zdroj [18].

Dalším tentokrát hygienickým omezením je hlučnost turbíny, což je problém především v obydlených oblastech:

Výkon větrné elektrárny Vestas V52 v závislosti na rychlosti větru a hlučnosti.
7.1098 Výkon větrné elektrárny Vestas V52 v závislosti na rychlosti větru a hlučnosti.
P [W] elektrický výkon. Už ve vzdálenosti 300 m od elektrárny, při výšce sloupu 49 m může hlučnost poklesnout na úroveň 4540,8 dB. Zdroj [2].

Jiným problémem je ohrožení bleskem a obtížný přenos elektřiny do obydlených oblastí. Dalšími faktory při výběru lokality jsou ekologické, dopad vizuálního znečištění, infrastruktura dané oblasti apod.

Technicky a hospodářsky nejdůležitějším kritériem je dostatečná rychlost větru. Většina dnes vyráběných větrných elektráren začíná vyrábět elektřinu při rychlosti větru 45 m·s-1 a maximálního výkonu dosahuje zpravidla kolem 15 m·s-1 (Při rychlostech vyšších než je povolená rychlost větru se větrná turbína zabrzdí a lopatky se stočí tak, aby kladly větru co nejmenší odpor). Je ale nutné při výběru lokality zohledňovat i další kritéria (vizuální znečištění, zásah do přírody, infrastruktura apod.):

Větrná mapa ČR ve výšce 10 m nad povrchem (2005).
8.1099 Větrná mapa ČR ve výšce 10 m nad povrchem (2005).
Mapa ukazuje roční průměrné hodnoty rychlosti větru. Zdroj [12].

Rychlost větru s výškou nad povrchem roste přibližně exponenciálně, což souvisí s odpory, víry a tření vzduchového proudu, které při povrchu vzniká. Je tedy nutné z této rychlosti dopočítat skutečnou průměrnou rychlost větru ve výšce osy čepu rotoru podle vztahu:

Vztah pro přepočet rychlosti větru podle výšky nad povrchem.
9.590 Vztah pro přepočet rychlosti větru podle výšky nad povrchem.
ch2 [m·s-1] rychlost větru v požadované výšce; ch1 [m·s-1] rychlost větru ve výšce, ve které byla hodnota rychlosti měřena; h1 [m] výška měření rychlosti ch1; h2 [m·s-1] požadovaná výška, ve které je rychlost větru ch2; a [-] exponent jehož velikost se odvozuje od reliéfu krajiny – odvozeno od třídy drsnosti zemského povrchu viz tab. níže. Zdroj [13].
třída                                                              
drsnosti   charakter krajiny                                  a [-]
-------------------------------------------------------------------
0          otevřené pobřeží bez jakýkoliv překážek s větrem   0,12 
           směřujícím k pobřeží                                    
1          otevřená krajina s ojedinělými volně stojícími     0,15 
           keři a stromy (pobřeží, prérie)                         
2          zemědělská krajina s rozptýlenými budovami         0,18 
           a křovinami                                             
3          uzavřená krajina s porostem stromů, mnoha          0,24 
           křovinami a sousedícími budovami                        
10.591 Třída drsnosti jednotlivých povrchů.
Zdroj [13].

Průměrná rychlost větru se stanovuje z absolutní četnosti naměřených rychlostí větru. Většina elektráren dosahuje maximálního (efektivního) výkonu při rychlosti větru kolem 15 m·s-1, takže v oblasti s průměrnou rychlostí větru 4,5 m·s-1 dosahuje elektrárna instalovaného výkonu pouze několik hodin za rok:

Průměrná rychlost větru stanovená z absolutní četnosti rychlosti větru v dané oblasti a předpokládaná výroba elektřiny za rok.
11.1100 Průměrná rychlost větru stanovená z absolutní četnosti rychlosti větru v dané oblasti a předpokládaná výroba elektřiny za rok.
vlevo průměrná rychlost větru stanovená z absolutní četnosti rychlosti větru v dané oblasti; vpravo předpokládané množství vyrobené elektrické energie za rok v závislosti na rychlosti větru. E [kWh] množství varobené energie při dané rychlosti větru za rok; b [dny] četnost; x^ [m·s-1] modus, což je nejčastěji naměřená hodnota rychlosti větru; x- [m·s-1] průměrná hodnota rychlosti větru; cE [m·s-1] ekonomická rychlost větru (rychlost větru, která má nejvyšší podíl z vyrobené elektrické energie za rok)8. O sestavování četnosti např. [14, s. 43].
8Poznámka
Protože výkon větrné elektrárny roste přibližně s třetí mocninou rychlosti větru vyrobí elektrárna nejvíce elektřiny při rychlosti vyšší než je střední rychlost větru. Rychlost cE je důležitá při návrhu tvaru lopatky.

Před konečným výběrem lokality se na vytipovaném místě provádí dlouhodobé měření rychlosti větru (minimálně jeden rok). Poté se vypočítá předpokládané množství vyrobené elektřiny pomocí četnosti větru a výkonové křivky vybrané větrné elektrárny.

Stavba větrné elektrárny

K větrným elektrárnám, které se obvykle staví v oblastech bez dostatečné infrastruktury je nutné ji vybudovat, přivést vedení (22 kV). Cesta musí být budována tak, aby po ni mohl projet tahač s lopatkou (cca 30 m). Dále jeřáb a betonářské vozy. Stavba je ovlivněna povětrnostními podmínkami, protože tak vysoký jeřáb lze postavit pouze pokud rychlost větru nepřesáhne povolenou hranici. Toto omezení často prodražuje opravy na větrné elektrárně i dobu opravy (taxa za prostoje jeřábu, který je již na místě a nemůže pracovat, blokování dopravy při převozu jeřábu atd.):

Průběh stavby větrné elektrárny Enercon.
12.1102 Průběh stavby větrné elektrárny Enercon.
1 základy; 2 stavba sloupu; 3 vyzvednutí gondoly; 4 vyzvednutí generátoru; 5 sestavení turbíny z jednotlivých lopatek (na zemi)9 a připevnění ke gondole. Zdroj [3].
9Montáž větrné turbíny
Turbína se skládá do jednoho celku ještě na zemi a potom se celý vyzvedne a ve výšce připevní ke gondole. Při opravě nebo výměně jedné lopatky se obdobně musí sundat celá turbína. Takový systém je velmi citlivý na rychlost větru při montáži (rozměrná turbína a nutná přesnost při montáži). V roce 2012 představila společnost AREVA Wind GmbH nový systém (Single blade insttalation-SBI) umožňující montáž rotoru ve výšce po jedné lopatce. Konstruktéři společnosti vyřešili především problém se šikmým zavěšením jedné lopatky. Velmi dlouhé lopatky jsou složeny dokonce ze dvou kusů (pro snadnější přepravu a manipulaci ve vnitrozemí), přičemž ta patní část (blíže k ose) je obvykle kovová:
Montáž příliš dlouhých lopatek větrné turbíny. Montáž příliš dlouhých lopatek větrné turbíny.
13.892 Montáž lopatek větrné turbíny.
vlevo zařízení na montáž/demontáž větrné turbíny po jedné lopatce. Uvedený systém umožňuje montáž lopatky přímo na náboj gondoly ve výšce v náklonu lopatky až do 330 °, při rychlosti větru do 12 m·s-1. vpravo montáž rotoru větrné turbíny Enercon e-126 s dělenými lopatkami (průměr rotoru až 126 m při jmenovitém výkonu 7,58 MW). Patní části lopatek rotoru se kompletují k hřídeli na zemi a výsledný rotor se zvedá společně. K patní částí lopatek se připevňují druhé poloviny lopatek pomocí šroubů až ve výšce. Obrázek z [10] respektive [3].

Větrná energetika

Významný rozvoj větrné energetiky v ČR začal, především díky dotacím na výkup vyrobené elektřiny z větrných turbín, až po roce 2001. Od té doby rostl prudce instalovaný výkon větrných turbín, který se zastavil až v sezóně 2011 (kombinace vyčerpání lokalit s povolením stavby větrné elektrárny a snížení výkupních cen elektřiny z větrných elektráren):

Instalovaný výkon a roční výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v ČR.
14.1103 Instalovaný výkon a roční výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v ČR.
Pinst [MW] instalovaný výkon k 31.12.; ED [MWh] roční výroba elektřiny; ηv [-] využití instalovaného výkonu za rok. Zajímavým úkazem je zvýšený nárůst ED a ηv v roce 2011, i když nárůst Pinst se zastavil. To může být způsobeno buď obměnou větrných elektráren za účinější typy, nezvykle větrným rokem nebo chybou při sběru a zpracování dat. Zdroj [15].

Využití instalovaného výkonu za rok není zavislé jenom na rychlosti větru, ale také na kapacitě sítě (větrná elektrárna může být odstavena z těchto důvodu i při příznivém větru). Využití instalovaného výkonu větrných elektráren při pobřeží moře se pohybuje od 20 do 30%. V současnosti (2013) se testují větrné elektrárny s řídícím systémem schopným komunikace s dalšími větrnými elektrárnami vzdálenými i několik stovek km a opatřenými akumulací elektrické energie. Tento systém umožňuje predikci výkonu na základě údajů předpovědi počasí a výkonu vzdálených elektráren, od kterých postupuje zesilující/oslabující vítr. Tyto predikce v kombinaci s možnosti krátkodobé akumulace elektrické energie umožňují zvýšit využití instalovaného výkonu větrné elektrárny až na 45% [16].

Využitelný celosvětový větrný potenciál je přibližně 250 TW [17].

V České republice bylo ke dni 31.12.2005 nainstalováno 21,99 MW a ke dni 31.12.2006 nainstalováno 43,75 MW elektrického výkonu ve větrných elektrárnách. Jaká byla přibližně průměrná využitelnost instalovaného výkonu větrných elektráren u nás, když víme že za rok 2006 bylo vyrobeno ve větrných elektrárnách v ČR celkem 49,1 GWh netto?
Úloha 2.592
η  [%]  17,05
Úloha 2.: výsledek.
Uvedený výsledek je zatížen nepřesností, protože výpočet nezohledňoval v jakém období roku byly jednotlivé elektrárny připojeny poprvé do sítě.

Odkazy

  1. HAU, Erich, Wind Turbines – fundamentals, technologies, Applications, Economics, 2006. 2. vydání. Springer Berlin Heidelberg New York, ISBN – 10-3-540-24240-6.
  2. Vestas Wind Systems A/S. Výrobce větrných elektráren. Adresa: Hedeager 44 8200 Aarhus N, Denmark, web: http://www.vestas.com/en/about-vestas.aspx, [2010].
  3. ENERCON GmbH. Výrobce větrných elektráren. Adresa: Otto-Lilienthal-Strasse 25, 28199 Bremen, Deutschland, web: http://www.enercon.de, 2010.
  4. Wikov Wind a.s.. Výrobce a dodavatel větrných elektráren. Web: http://www.wikov.com, [2011].
  5. Autor neuveden. Stožár s unikátním prostorovým rámem, Technický týdeník, č. 8, ročník 2014. ISSN 0040-1064.
  6. Swift. Internetové stránky věnované na propagaci malé větrné elektrárny o výkonu 1,5 kWe. Dostupné z http://www.swiftwindturbine.com, [2012].
  7. Honeywell Wind Turbine. Internetové stránky věnované na propagaci malé větrné elektrárny o výkonu 4,5 kWe – s generátorem po obvodu rotoru. Dostupné z http://www.windtronics.com/honeywell-wind-turbine.
  8. CEJNAROVÁ, A. Jak zkrotit vítr z moře, Technický týdeník, č. 11, ročník 2010. ISSN 0040-1064.
  9. Autor neuveden. Významný mezník ve vývoji větrných elektráren, Technický týdeník, č. 13, ročník 2012. ISSN 0040-1064.
  10. SHARPLEY, Nic. Single blade installation equipment showcased at Husum, Windpower Engineering, 2012. [on-line] pokračující zdroj. Web: http://www.windpowerengineering.com/design/mechanical/blades/single-blade-installation-equipment-showcased-at-husum/.
  11. Autor neuveden. The World of Wind Atlases – Wind Atlases of the World, [2010]. Dostupné z http://www.windatlas.dk, 2010.
  12. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. – Akademie věd ČR. Web: http://www.ufa.cas.cz, [2010].
  13. CROME, Horst. Technika využití energie větru, 2002. Ostrava: HEL, ISBN 80-86167-19-4.
  14. IBLER, Zbyněk, KARTÁK, Jan, MERTLOVÁ, Jiřina, IBLER, Zbyněk ml. Technický průvodce energetika-1. díl, 2002. 1. vydání. Praha: BEN-technická literatura, ISBN 80-7300-026-1.
  15. Energetický regulační úřad. Web: http://www.eru.cz, [2012].
  16. Autor neuveden. Obří inteligentní elektrárna, Technický týdeník, č. 7, ročník 2013. ISSN 0040-1064.
  17. Autor neuveden. Statistika, Scientific American, 2012, listopad-prosinec. České vydání. Praha: Espero publishing, s.r.o., ISSN 1213-7723.
  18. Metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren, 2011. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR. Dostupné z http://www.mzp.cz/cz/metodicky_pokyn_aspekty_elektrarny.

Bibliografická citace článku

ŠKORPÍK, Jiří. Využití energie větru, Transformační technologie, 2006-10, [last updated 2014-05]. Brno: Jiří Škorpík, [on-line] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacni-technologie.cz/04.html.

©Jiří Škorpík, LICENCE
reklama
www.transformacni-technologie.cz