Tento web obsahuje aplikace Google Adsense a Google analytics, které využívají data ze souborů cookie, více informací. Používání této stránky vyjadřujete souhlas s využitím těchto dat. Využívání dat ze souborů cokie lze zakázat v nastavení Vašeho prohlížeče.

4. Využití energie větru

Autor: Jiří Škorpík, skorpik.jiri@email.cz

V české republice je větrná energie využívána především pro výrobu elektrické energie ve větrných elektrárnách. Ve větrných elektrárnách probíhá transformce části kinetické energie větru nejprve na práci větrné turbíny, která je pak v elektrickém generátoru transformována na energii elektrickou. Výkony větrných elektráren jsou široké od velmi malých kolem 200 W (do cca 4 kW se mluví o elektrárnách do domácnosti) až po největší 7,5 MW.

Historie větrných elektráren je relativně krátká, o to dynamičtěji její rozvoj probíhá v současnosti. Tento článek se zabývá obecnými problémy využití energie větru neboli eoliky a charakteristickými rysy větrných turbín.

Větrná elektrárna v Břežanech u Znojma.
1.1093 Větrná elektrárna v Břežanech u Znojma.
Větrná elektrárna se skládá z 5 jednotek Vestas V52 s celkovým instalovaným výkonem 5x850 kW, výška sloupu 74 m, průměr rotoru 52 m. Zdroj parametrů [2].

Konstrukce větrné elektrárny

Z hlediska konstrukce existuje mnoho typů, ale naprosto dominantním typem jsou větrné elektrárny s axiální stupněm tzv. axiální turbíny.

Větrná elektrárna se skládá pouze z pěti základních částí, přičemž nejmohutnější je sloup(1) a jeho masivní betonový základ(2). Na vrcholu sloupu je gondola(3) s elektrickým generátorem(4), převodovkou (pokud se jedná o generátor přifázovaný přímo k přenosové soustavě) a větrná turbína s lopatkami(5):

● 1 ●
● 4. Využití energie větru ●
(1)Sloup větrné elektrárny
Sloup větrné elektrárny musí být dostatečně vysoký, aby vynesl větrnou turbínu nad přízemní pásmo větrných turbulencí a dostatečně silný, aby odolal hmotnosti celého soustrojí a síle větru. Konstrukce sloupu je nejčastěji tvořena ocelovým dutým kuželem (u malých turbín ocelovým sloupem) případně kombinován se železobetonovým tubusem. Při větších výškách se používají sloupy z příhradové konstrukce z krátkých nosníků. Společnost GE v současnosti (2014) začíná používat kombinaci příhradové konstrukce nosníku potaženého ochranými sklolaminátovými pláty pro lepší povětrnostní ochranu sloupu a přístupu ke gondole [5]. Výběr typu sloupu je záležitostí lokality instalace, estetiky, výkonu a ceny [1, s. 444]. Středem sloupu také vede servisní žebřík nebo schodiště a elektrické vedení do gondoly.
(2)Základy
Základy větrné elektrárny obvykle tvoří betonová deska. U větrné elektrárny s výškou sloupu 75 m se jedná přibližně o rozměry 10x10x5 m (větrný park Břežany). Elektrárny typu "Offshore" (elektrárny budované dále od pobřeží přímo na vodní hladině) mají základ položený na dně, ale uvažuje se i o stavbě plovoucích elektráren ukotvených ke dnu pouze lany [8].
(3)Gondola
Gondola obsahuje převodovku, spojku, el. generátor a hřídel turbíny. Hřídel je uložena ve valivém obvykle dvouřadém kuželíkovém ložisku (vnější průměr tohoto ložiska může dosahovat i několika metrů [9-v článku je popsána funkce zkušebního zařízení na velká valivá ložiska pro větrné elektrárny]). Pokud je použit vícepólový generátor s frekvenčním měničem (výstupem je elektřina nejen s proměnlivým proudem, ale i frekvencí a napětí), podobně jako v případě elektráren Enercon, není převodovka potřeba, což zvyšuje účinnost. Nevýhodou je nutnost vysokofrekvenční elektřinu transformovat na stejnosměrný proud a poté opět na střídavý o frekvenci 50 Hz viz Obrázek 2. U klasických generátorů s převodovkou je přímo vyráběn proud o frekvenci 50 Hz a 0,69 kV(4) (tomu odpovídá i vysoký převodový poměr, a tedy nutnost použití planetové převodovky). Napětí generátoru je transformováno v objektu elektrárny na 22 kV nebo vyšší podle místního napětí přenosové soustavy. Elektrárny s konstatními otáčkami generátoru jsou navíc vybaveny převodovku s plynulou změnou převodového poměru [4]. Lze se ale setkat i s dvourychlostními převodovkami nebo dokonce s turbínami otáčející se pouze konstantními otáčkami v celém pracovním rozsahu elektrárny (regulace probíhá pouze natáčením lopatek). Větrné elektrárny s vysokofrekvenčním respektive s nízkofrekvenčním generátorem se používají i u nejmenších větrných elektráren (výkony několik stovek Wattů) určené pro výrobu elektřiny v domácnostech např. [6, 7]. Mezi gondolou a tubusem bývá také nainstalováno tlumení, které zabraňuje přenosu vibrací.
● 2 ●
● 4. Využití energie větru ●
(4)Generátor
Napětí na svorkách generátoru větrné turbíny záleží na typu a výkonu. U velmi malých větrných elektráren pracující v ostrovním režimu (osamocené stavby, malé lodě apod.) se jedná většinou o stejnosměrné generátory o napětí 1224 V. U větrných elektráren pro domácnosti to může být až 400 V. U velkých elektráren napětí často nepřesahuje 1000 V, ale dodávají se generátory pro větrné turbíny o jmenovitém napětí 6,3 kV11 kV [4].
Schéma zapojení vysokofrekvenčního generátoru větrné elektrárny. 2.1095 Schéma zapojení vysokofrekvenčního generátoru větrné elektrárny.
a generátor; b usměroňovač; c střídač.
(5)Lopatky
Lopatky největších větrných turbín jsou duté vyrobené ze sklolaminátu [8 – základní popis výroby lopatky větrné turbíny], [1, s. 219] (v některých případech se může v dutých lopatkách srážet vzdušná vlhkost, která následně způsobuje nevyváženost rotoru a vede k odstavení elektrárny). Počet lopatek závisí na otáčkách turbíny. Nejčastěji se vyskytují větrné turbíny se třemi lopatkami, ale mohou mít i více lopatek nebo naopak lze zkonstruovat zcela funkční větrnou turbínu s jednou lopatkou. V současnosti již dosahují lopatky takových délek (50 m), že se při otáčení projevuje rozdíl rychlosti větru (rychlost větru se s výškou nad povrchem zvyšuje viz níže), který způsobuje nervonoměrné zatížení turbíny během jedné otáčky. Tato nerovnoměrnost může způsobit rozkmitání celé turbíny a následně i elektrárny a její poškození či destrukci. U velkých větrných turbín se konce lopatek pohybují velmi vysokou rychlostí, při kterých vznikají různé doprovodné zvukové efekty, což stěžuje výběr lokality pro umístění větrné elektrárny. Lopatky větrných turbín (kromě některých velmi malých) jsou natáčivé, aby se přizpůsobovaly proměnlivé rychlosti větru. Existuje i natočení lopatky takové, při kterém dojde k zastavení otáčení rotoru. Lopatky také obsahují bleskosvod. Více v kapitole 22. Lopatky větrných turbín.
● 3 ●
● 4. Využití energie větru ●
Větrná elektrárna Enercon E-70.
3.1094 Větrná elektrárna Enercon E-70.
Výkon 2 MW, otáčky 6...21,5 min-1, poloměr rotoru 71 m. Zdroj obrázků a parametrů [3].

Transformace energie ve větrné turbíně

Výkon větrné turbíny je vždy mnohem menší než činí tzv referenční výkon větrné turbíny(6):

Přibližný výkon větrné turbíny. 4.217 Přibližný výkon větrné turbíny.
ci [m·s-1] rychlost větru před rotorem (v neovlivněné vzdálenosti před rotorem); Pi [W] výkon větrné turbíny; Pt [W] referenční výkon větrné turbíny; ρ [kg·m-3] hustota vzduchu; Arotor [m2] plocha rotoru; ci [m·s-1] rychlost větru v neovlivněné oblasti před turbínou; CP [-] výkonový koeficient větrné turbíny; mt [kg·s-1] hmotnostní tok vzduchu plochou rotoru rychlostí ci.
(6)Referenční výkon větrné turbíny
Je to výkon vzduchu proudící rychlostí větru plochou rovné ploše rotoru turbíny. Někdy se mylně nazývá teoretickým, ale tento výkon nemůže turbína dosáhnout ani teoreticky.

Lze dokázat, že optimálního výkonu větrné turbíny by bylo dosaženo při proudění beze ztrát, a jestliže rychlost větru za turbínou by odpovídala jedné třetině rychlosti před turbínou ci(7). Skutečný výkon bývá ovšem mnohem menší. Dosažený výkon také ovlivňuje kvalita výroby a aerodynamický návrh větrné turbíny.

(7)Poznámka
Nelze dosáhnou 100% přeměny kinetické energie větru na práci, protože to by znamenalo úplné zastavení proudění větru přes turbínu a z toho plynoucí účinnost 0%. Proto existuje jisté optimální snížení rychlosti proudění vzduchu. V současnosti největší větrné turbíny mohou dosahovat účinnosti turbíny kolem 45 %.
● 4 ●
● 4. Využití energie větru ●
Vypočítejte kolikrát se změní referenční výkon větrné elektrárny, když rychlost větru z 15 m·s-1 klesne třikrát na rychlost 5 m·s-1. Řešení úlohy je uvedeno v Příloze 593.
Úloha 1.593

Za větrnou turbínou má smysl postavit další až ve vzdálenosti, kde už bude proud vzduchu, který prošel rotorem turbíny, opět promíchán s okolním a získá zpět ztracenou kinetickou energii. Minimální vzdálenosti doporučuje výrobce (obvykle odpovídá 7 průměrům rotoru [19]) a povolují příslušné úřady. Další větrné elektrárny směrem do stran se staví ve vzdálenosti odpovídající 4 průměrům rotoru [19].

Vznik větru

Vítr vzniká v atmosféře na základě rozdílu tlaků způsobených nerovnoměrným ohříváním povrchu Země. Také je ovlivněn rotací Země (Coriolisova síla, odstředivá síla). Další vliv má (v přízemních výškách) morfologie krajiny, rostlinstvo, vodní plochy... Některá místa na zemském povrchu mají horší větrné podmínky jiná lepší:

Větrná mapa Země ve výšce 10 m nad povrchem.
5.589 Větrná mapa Země ve výšce 10 m nad povrchem.
Mapa vznikla z měření prováděné v letech 1976 až 1995, data v některých lokalitách byla dopočítána. Údaje jsou v m·s-1 a jedná se o roční průměrné rychlosti větru. Zdroj [11].

Výběr lokality

Příznivé větrné podmínky bývají na pobřeží moře nebo ve vyšších nadmořských výškách (zde je ale problém v zimě s námrazou – námraza svou tíhou narušuje vyváženost rotoru a při pádu z rotoru může ohrožovat okolí). Zohledňovat by se měly i tahy velkých ptáků a ochrana přírody obecně:

● 5 ●
● 4. Využití energie větru ●
Větrná mapa ČR s vyznačením velkých tahů ptáků a přírodně citlivých lokalit.
6.218 Větrná mapa ČR s vyznačením velkých tahů ptáků a přírodně citlivých lokalit.
Zdroj [18].

Dalším, tentokrát hygienickým omezením je hlučnost turbíny, což je problém především v obydlených oblastech:

Výkon větrné elektrárny Vestas V52 v závislosti na rychlosti větru a hlučnosti. 7.1098 Výkon větrné elektrárny Vestas V52 v závislosti na rychlosti větru a hlučnosti.
P [MW] elektrický výkon. Ve vzdálenosti 300 m od elektrárny, při výšce sloupu 49 m, může hlučnost poklesnout na úroveň 4540,8 dB. Zdroj [2].

Při výběru lokality je nutné také řešit přenos elektřiny do obydlených oblastí – jedná se o problém odlehlých lokalit v zahraničí. Dalšími faktory při výběru lokality je dopad vizuálního znečištění, infrastruktura dané oblasti potřebná pro stavbu apod.

Technicky a hospodářsky nejdůležitějším kritériem je dostatečná rychlost větru. Většina typů větrných elektráren začíná vyrábět elektřinu při rychlosti větru 45 m·s-1 a maximálního výkonu dosahuje při 15 m·s-1 (při rychlostech vyšších než je povolená rychlost větru, se větrná turbína zabrzdí a lopatky se stočí tak, aby kladly větru co nejmenší odpor):

● 6 ●
● 4. Využití energie větru ●
Větrná mapa ČR ve výšce 10 m nad povrchem (2005).
8.1099 Větrná mapa ČR ve výšce 10 m nad povrchem (2005).
Mapa ukazuje roční průměrné hodnoty rychlosti větru. Zdroj [12].

Rychlost větru s výškou nad povrchem roste přibližně exponenciálně, což souvisí s odpory, víry a třením proudu vzduchu o povrch. Odtud lze stanovit přibližný vztah pro výpočet rychlosti větru v určité výšce nad povrchem, jestliže je známa hodnota rychlosti větru v jiné výšce:

Vztah pro výpočet rychlosti větru v požadované výšce nad povrchem.
9.590 Vztah pro výpočet rychlosti větru v požadované výšce nad povrchem.
ch2 [m·s-1] rychlost větru v požadované výšce; ch1 [m·s-1] rychlost větru ve výšce, ve které byla hodnota rychlosti měřena; h1 [m] výška měření rychlosti ch1; h2 [m·s-1] požadovaná výška, ve které je rychlost větru ch2; a [-] exponent jehož velikost se odvozuje od reliéfu krajiny – odvozeno od třídy drsnosti zemského povrchu viz následující tabulka. Zdroj [13].
třída                                                              
drsnosti   charakter krajiny                                  a [-]
-------------------------------------------------------------------
0          otevřené pobřeží bez jakýkoliv překážek s větrem   0,12 
           směřujícím k pobřeží                                    
1          otevřená krajina s ojedinělými volně stojícími     0,15 
           keři a stromy (pobřeží, prérie)                         
2          zemědělská krajina s rozptýlenými budovami         0,18 
           a křovinami                                             
3          uzavřená krajina s porostem stromů, mnoha          0,24 
           křovinami a sousedícími budovami                        
10.591 Třída drsnosti jednotlivých zemských povrchů.
Zdroj [13].

Průměrná rychlost větru se stanovuje z absolutní četnosti naměřených rychlostí větru:

● 7 ●
● 4. Využití energie větru ●
Stanovaní průměrné rychlosti větru a předpokládané výroby elektřiny za rok..
11.1100 Stanovaní průměrné rychlosti větru a předpokládané výroby elektřiny za rok.
vlevo průměrná rychlost větru stanovená z absolutní četnosti rychlosti větru v dané oblasti; vpravo předpokládané množství vyrobené elektrické energie za rok v závislosti na rychlosti větru(8). E [kWh] předpokládané množství vyrobené energie při dané rychlosti větru za rok; b [dny] četnost; x^ [m·s-1] modus, což je nejčastěji naměřená hodnota rychlosti větru; x- [m·s-1] průměrná hodnota rychlosti větru; cE [m·s-1] ekonomická rychlost větru (rychlost větru, která má nejvyšší podíl z vyrobené elektrické energie za rok)(9). O sestavování četnosti např. [14, s. 43].
(8)Poznámka
Většina elektráren dosahuje maximálního (instalovaného) výkonu při rychlosti větru kolem 15 m·s-1, takže v oblasti s průměrnou rychlostí větru 4,5 m·s-1 dosahuje elektrárna maximálního výkonu pouze několik hodin za rok.
(9)Poznámka
Podle Vzorce 4 výkon větrné elektrárny roste přibližně s třetí mocninou rychlosti větru, proto je množství vyrobené elektřiny při rychlostech nad x- mnohem větší, než při rychlostech nižších než x-. Z těchto důvodů se aerodynamický tvar lopatek navrhuje na rychlost větru, při které se vyrobí nejvíce elektrické energie, což je rychlost cE (kombinace výkonu elektrárny při dané rychlosti a četnosti této rychlosti větru).

Před konečným výběrem lokality se na vytipovaném místě provádí dlouhodobé měření rychlosti větru (minimálně jeden rok). Poté se vypočítá předpokládané množství vyrobené elektřiny pomocí četnosti větru a výkonové křivky vybrané větrné elektrárny Obrázek 7.

Stavba větrné elektrárny

K větrným elektrárnám, které se obvykle staví v oblastech bez dostatečné infrastruktury. K místu stavby je obvykle nutné přivést elektrické vedení s dostatečnou kapacitou a vybudovat obslužnou komunikaci. Komunikace musí být budována tak, aby po ni mohl projet tahač s lopatkou (délky cca 30 m), jeřáb a betonářské vozy. Pro stavbu se vybírá nejméně větrné období v roce, protože mobilní jeřábové komplexy lze provozovat pouze do určité rychlosti větru. Toto omezení často prodražuje opravy na větrné elektrárně (taxa za prostoje jeřábu, který je již na místě a nemůže pracovat, blokování dopravy při převozu jeřábu atd.) a prodlužuje její dobu.

● 8 ●
● 4. Využití energie větru ●
Stavba větrné elektrárny Enercon.
12.1102 Stavba větrné elektrárny Enercon.
1 základy; 2 stavba sloupu; 3 vyzvednutí gondoly; 4 vyzvednutí generátoru; 5 sestavení rotoru turbíny z jednotlivých lopatek(10) a jeho následné vyzvednutí ke gondole. Zdroj [3].
(10)Poznámka
Při opravě nebo výměně jedné lopatky se musí také sundat celý rotor turbíny. Takový systém je velmi citlivý na rychlost větru při montáži (rozměrná turbína a nutná přesnost při montáži). V roce 2012 představila společnost AREVA Wind GmbH nový systém (Single blade insttalation-SBI) umožňující montáž rotoru ve výšce po jedné lopatce. Konstruktéři společnosti vyřešili především problém se šikmým zavěšením jedné lopatky. Velmi dlouhé lopatky jsou složeny dokonce ze dvou kusů (pro snadnější přepravu a manipulaci ve vnitrozemí), přičemž ta patní část (blíže k ose) je obvykle kovová:
Zařízení na montáž/demontáž větrné turbíny po jedné lopatce. 13.892 Zařízení na montáž/demontáž větrné turbíny po jedné lopatce.
Uvedený systém umožňuje montáž lopatky přímo na hřídel gondoly ve výšce v náklonu lopatky až do 330 ° při rychlosti větru do 12 m·s-1. Zdroj [10].
● 9 ●
● 4. Využití energie větru ●
Montáž rotoru větrné turbíny Enercon e-126 s dělenými lopatkami. 14.780 Montáž rotoru větrné turbíny Enercon e-126 s dělenými lopatkami.
Patní části lopatek rotoru se kompletují k hřídeli na zemi a výsledný rotor se zvedá společně. K patní částí lopatek se připevňují druhé poloviny lopatek pomocí šroubů až ve výšce. Průměr rotoru s dělenými lopatkami dosahují až 126 m při instalovaném výkonu 7,58 MW. Zdroj [3].

Větrná energetika

Významný rozvoj větrné energetiky v ČR nastal až po roce 2001 především díky dotacím na výkup vyrobené elektřiny z větrných elektráren. Od té doby rostl prudce instalovaný výkon větrných turbín, který se zastavil až v sezóně 2011 (kombinace vyčerpání lokalit s povolením stavby větrné elektrárny a snížení výkupních cen elektřiny):

Instalovaný výkon a roční výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v ČR.
15.1103 Instalovaný výkon a roční výroba elektřiny ve větrných elektrárnách v ČR.
Pinst [MW] instalovaný výkon k 31.12.; ED [MWh] roční výroba elektřiny; ηv [-] využití instalovaného výkonu za rok(11). Zajímavým úkazem je zvýšený nárůst ED a ηv v roce 2011, i když nárůst Pinst se zastavil. To může být způsobeno buď obměnou větrných elektráren za účinější typy, nezvykle větrným rokem nebo chybou při sběru a zpracování dat. Zdroj [15].
(11)Poznámka
Využití instalovaného výkonu za rok není závislé jenom na rychlosti větru, ale také na kapacitě sítě (větrná elektrárna může být při nadbytku elektřiny v síti odstavena i při příznivém větru) a opravách.
● 10 ●
● 4. Využití energie větru ●

Využití instalovaného výkonu větrných elektráren při pobřeží moře se pohybuje od 20 do 30 %. V současnosti (2013) se testují větrné elektrárny s řídícím systémem schopným komunikace s dalšími větrnými elektrárnami vzdálenými i několik stovek km a opatřenými akumulací elektrické energie. Tento systém umožňuje predikci výkonu na základě údajů předpovědi počasí a výkonu vzdálených elektráren, od kterých postupuje zesilující/oslabující vítr. Tyto predikce v kombinaci s možnosti krátkodobé akumulace elektrické energie umožňují zvýšit využití instalovaného výkonu větrné elektrárny až na 45 % [16].

Využitelný celosvětový větrný potenciál je přibližně 250 TW [17].

V České republice bylo ke dni 31.12.2005 nainstalováno 21,99 MW a ke dni 31.12.2006 nainstalováno 43,75 MW elektrického výkonu ve větrných elektrárnách. Jaká byla přibližně průměrná využitelnost instalovaného výkonu větrných elektráren u nás, když víme že za rok 2006 bylo vyrobeno ve větrných elektrárnách v ČR celkem 49,1 GWh netto? Řešení úlohy je uvedeno v Příloze 592.
Úloha 2.592

Odkazy

  1. HAU, Erich, Wind Turbines – fundamentals, technologies, Applications, Economics, 2006. 2. vydání. Springer Berlin Heidelberg New York, ISBN – 10-3-540-24240-6.
  2. Vestas Wind Systems A/S. Výrobce větrných elektráren. Adresa: Hedeager 44 8200 Aarhus N, Denmark, web: http://www.vestas.com/en/about-vestas.aspx, [2010].
  3. ENERCON GmbH. Výrobce větrných elektráren. Adresa: Otto-Lilienthal-Strasse 25, 28199 Bremen, Deutschland, web: http://www.enercon.de, 2010.
  4. Wikov Wind a.s.. Výrobce a dodavatel větrných elektráren. Web: http://www.wikov.com, [2011].
  5. Autor neuveden. Stožár s unikátním prostorovým rámem, Technický týdeník, č. 8, ročník 2014. ISSN 0040-1064.
  6. Swift. Internetové stránky věnované na propagaci malé větrné elektrárny o výkonu 1,5 kWe. Dostupné z http://www.swiftwindturbine.com, [2012].
  7. Honeywell Wind Turbine. Internetové stránky věnované na propagaci malé větrné elektrárny o výkonu 4,5 kWe – s generátorem po obvodu rotoru. Dostupné z http://www.windtronics.com/honeywell-wind-turbine.
  8. CEJNAROVÁ, A. Jak zkrotit vítr z moře, Technický týdeník, č. 11, ročník 2010. ISSN 0040-1064.
  9. Autor neuveden. Významný mezník ve vývoji větrných elektráren, Technický týdeník, č. 13, ročník 2012. ISSN 0040-1064.
  10. SHARPLEY, Nic. Single blade installation equipment showcased at Husum, Windpower Engineering, 2012. [on-line] pokračující zdroj. Web: http://www.windpowerengineering.com/design/mechanical/blades/single-blade-installation-equipment-showcased-at-husum/.
● 11 ●
● 4. Využití energie větru ●
  1. Autor neuveden. The World of Wind Atlases – Wind Atlases of the World, [2010]. Dostupné z http://www.windatlas.dk, 2010.
  2. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. – Akademie věd ČR. Web: http://www.ufa.cas.cz, [2010].
  3. CROME, Horst. Technika využití energie větru, 2002. Ostrava: HEL, ISBN 80-86167-19-4.
  4. IBLER, Zbyněk, KARTÁK, Jan, MERTLOVÁ, Jiřina, IBLER, Zbyněk ml. Technický průvodce energetika-1. díl, 2002. 1. vydání. Praha: BEN-technická literatura, ISBN 80-7300-026-1.
  5. Energetický regulační úřad. Web: http://www.eru.cz, [2012].
  6. Autor neuveden. Obří inteligentní elektrárna, Technický týdeník, č. 7, ročník 2013. ISSN 0040-1064.
  7. Autor neuveden. Statistika, Scientific American, 2012, listopad-prosinec. České vydání. Praha: Espero publishing, s.r.o., ISSN 1213-7723.
  8. Metodický pokyn k vybraným aspektům postupu orgánů ochrany přírody při vydávání souhlasu podle § 12 a případných dalších rozhodnutí dle zákona č. 114/1992 Sb., které souvisí s umísťováním staveb vysokých větrných elektráren, 2011. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR. Dostupné z http://www.mzp.cz/cz/metodicky_pokyn_aspekty_elektrarny.
  9. T. Al-Shemmeri. Wind turbines, 2010. 1st edition. Bookboon.com. ISBN 978-87-7681-692-6.

Bibliografická citace článku

ŠKORPÍK, Jiří. Využití energie větru, Transformační technologie, 2006-10, [last updated 2018-01-15]. Brno: Jiří Škorpík, [on-line] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacni-technologie.cz/04.html.

©Jiří Škorpík, LICENCE
● 12 ●

Úplná verze článku

Celý článek včetně příloh je uveden v e-knize:

4. Využití energie větru. 4. Využití energie větru
12 stran textu + 1 strana příloh.

Náhledy: Titulní strana.
Formát: PDF, velikost A4.





Cena: 35 Kč
Koupit

Soubor všech e-knih tématu Zdroje a přeměna energie lze koupit s množstevní slevou zde.