Tento web obsahuje aplikace Google Adsense a Google analytics, které využívají data ze souborů cookie, více informací. Používání této stránky vyjadřujete souhlas s využitím těchto dat. Využívání dat ze souborů cokie lze zakázat v nastavení Vašeho prohlížeče.

O autorovi

Někdy se v životě octneš ve zvláštní situaci. Dostal ses do ní třeba nepozorovaně a docela přirozeně, ale když už jsi jednou v ní, najednou se podivíš a ptáš se v duchu, jak jsi to u všech všudy provedl, že v tom takhle vězíš. Thor Heyerdahl (1914-2002), Ve znamení Kon-Tiki

A jak jsem to provedl, že tu v tomhle takhle vězím? Na základní škole mě učení moc nebavilo a tak jsem po škole, v roce 1992, nastoupil jako učeň na SOUz v Moravském Krumlově v oboru Mechanik opravář pro renovaci zemědělské techniky a kovářství. S odstupem času tyto tři učňovské roky hodnotím jako dobu, kdy jsem se rozhodl co chci vlastně dělat. Také si dodnes pamatuji na slova našeho mistra, který nám vždy na bručení "to nejde mistře" jednoduše odpovídal "všechno jde". Zde jsem přeneseně pochopil, že pokud na začátku uvěřím, že něco nejde, třeba jen z lenosti, tak nikdy řešení nenajdu, protože ho přestanu hledat. Také jsem v té době dostal knihu Matematika pro dělníky a mistry, a já začal zjišťovat, že sestavování matematického popisu něčeho mě baví a celkem mi to jde. A tak se stalo, že má představa o tom co bych chtěl v životě dělat doznala podstatných změn a v roce 1995 jsem nastoupil na nástavbové studium a dodělal si maturitu.

V roce 1997 jsem byl přijat do prvního ročníku strojní fakulty na VUT v Brně. V základní části studia mě už tehdy zaujala termomechanika, proto jsem si vybral obor Tepelné a jaderné stroje a zařízení. Jako diplomovou práci jsem se rozhodl vypracovat téma "Analýza využitelnosti Stirlingova motoru pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla" zadané profesorem Kadrnožkou. Nakonec, aniž by mě to v té době napadlo jsem od roku 2012 převzal jeho přednášky, dnes již na Fakultě strojního inženýrství. Poté co jsem dokončil magisterský stupeň jsem se už pohyboval ve vývoji nových pohonů pro energetiku, čímž se zabývám doposud.

V průběhu postgraduálního studia jsem byl nucen, pro oporu své slabé paměti, si vytvořit jakýsi soukromý archiv se zjednodušeným popisem technických problémů s odkazy na podrobnosti. Něco takového vyžadovalo poměrně složitý indexovací systém než jsem objevil kouzlo hypertextu značkovacího jazyka HTML. Web Transformační technologie je vlastně veřejná část mého soukromého archivu. V některých bodech mě navíc smysl pro systematičnost donutil napsat články pouze pro zveřejnění, aby Transformační technologie jako celek dávaly smysl. Nepochybuji o tom, že jsem se dopustil při psaní mnoha chyb, i když nechci být alibistický, tak doufám, že vám nezkomplikují život a nebudete se na mě moc zlobit a spíše naopak mě na objevené chyby upozorníte. Za to vám předem velmi děkuji.

Přirozeně nejen prací je mé tělo a duch živ. Jsem člověk s přirozeným vztahem k přírodě a pohybu a miluji svou rodinu. Pravidelně holduji výletům – cestování po cestách zaklíněných do údolí potoků až malých divokých říček uprostřed rozsáhlých lesů. V takových údolí kombinace stínu před pálivým sluncem a svěžího vzduchu našeptává člověku, aby tam zůstal a nikam jinam nespěchal, žel tomuto našeptávání lze málo kdy podlehnout. Oddech vyhledávám i na zahradě, i když ta naše zatím, zdůrazňuji zatím, připomíná spíše pustinu, ale o to větší výzva to je. Zvláště vzpomenu-li na léta svého dětství v zahradě mého dědy. Byla plná ovocných stromů, keřů a květin. S bratrem jsme ji různě prozkoumávali odkrývali její tajemství a dodnes ve mě probouzí radost malého kluka, který z nejvyššího bodu zahrady, z klenby sklepa pouští letadýlko na gumičku zvané Komár s natočenou směrovkou. Když se povede start sleduje ten tichý let nad rozkvetlými stromy a počítá kolečka ať se má s čím dědovi pochlubit.

Chtěl bych zde také vyjádřit svůj vděk své rodině za podporu a nebetyčnou trpělivost, které se mi dostává nejen při psaní webu.

Myslím, že bych byl úplně jinde, kdybych v životě nepotkal lidi, které jsem potkal, kteří mi tolik pomohli při studiu, v práci i osobním životě. A chtěl bych jim za to poděkovat i tady na těchto stránkách.

Na sociálních sítí nejsem příliš aktivní, ale pokud mi chcete napsat lze i na email skorpik@fme.vutbr.cz.

Litobratřice, 2012, 2013, 2015, 2016, 2017.     Jiří Škorpík

Litobratřice.
Litobratřice.
Foto Jiří Škorpík, 2007.

Co vlastně dělám

Od začátku roku 2017 jsem plným úvazkem zaměstnancem VUT přesněji Fakulty strojního inženýrství, kde přednáším. V souvislosti s mou pedagogickou činností také poskytuji různá školení i externí přednášky. Zabývám se také analytickým výzkumem strojů vývojem strojů pro energetiku a poskytuji v těchto oblastech i konzultace. Nepracuji pouze v rovině teoretické, ale už jsem provedl i několik návrhů konstrukce prototypů včetně zajištění jejich výroby, takže co se týká vývoje pohybuji se v šíři od myšlenky k realizaci. O tyto činnosti nejčastěji stojí malé či střední podniky bez vlastního vývojového oddělení nebo s omezenými lidskými zdroji. Více o mé profesní části života je uvedeno na stránkách fakulty FSI VUT v Brně. Pokud máte zájem o spolupráci kontakt je uveden zde.

Na čem jsem pracoval

Na mých zkušenostech se asi nejvíce podepsal vývoj malého pístového parního motoru pro společnost Tenza, a.s. v letech 2007-2014. Jednalo se motor o výkonu 1025 kWe na jeden válec se šoupátkovým rozvodem. Tento projekt jsem po celou dobu vedl. Na projektu bylo pracováno asi od 2007 do 2014 až v roce 2016 byl zcela zrušen společně s oddělením Výzkumu a vývoje v podniku. Výsledkem bylo několik prototypů. Pro snížení provozních nákladů byla parní část bezmazná a konstruována tak, aby servis mohl provádět přímo provozovatel, což je vzhledem k očekávaným výkonů naprosto nezbytné jinak by byl provoz neekonomický. Z tohoto důvod byly použity "měkké" pístní kroužky. V době zrušení projektu způsobovalo jejich opotřební pokles výkonu cca 1,5% za 100 hodin provozu. Také se pracovalo na motoru s ještě nižšími pořizovacími náklady s integrovaným generátorem, letmo uloženou hřídelí a proudovým napájecím čerpadlem. Pokud by se našel podnik ochotný pokračovat v takovém projektu rád se toho zúčastním.

Při vývoji Stirlinogva motoru o výkonu 6-10 kW pro kogeneraci jsem sbíral své první zkušensti s vývojem. Projekt zahájil podnik Tedom, s.r.o. a v součané době v něm pokračují Strojírny Bohdalice, a.s., které motor integrují do solárních soustav. Mé aktivity na tomto projektu spočívaly především v termodynamickém návrhu a častečně i konstrukčním návrhu při stavbě prvního prototypu. Na základě výzkumu termodynamických dějů v motoru při tomto projektu jsem publikoval i několik teoretických prací z oblasti termodynamiky.

Také jsem se různými podíly zůčastnil realizací ve velké energetice, především za svého působení v podniku Tenza, a.s.

Mé názory a komentáře

Zde zveřejňuji některé své názory a komentáře k tématům, které mě zajímají včetně recenze knih. Očekávám, že frekvence mých příspěvků do této kapitoly nepřesáhne 12 za měsíc. Upozornění na nový příspěvek zveřejňuji v Aktualizacích a na Twitteru @jiri_skorpik twitter.

2017-03-10.1092 Budeme si doma vyrábět elektřinu z teplé vody?
Pokouším se zde najít příčiny proč doposud zavádění mikrokogeneračních jednotek do domácnosti nemá takový úspěch jaký bychom si představovali. Na druhou stranu také zde odpovídám na to, jak by taková jednotka měla vypadat, a co lze od takových jednotek vůbec očekávat, v čem jsou užitečné a co naopak od nich očekávat nelze.






©Jiří Škorpík, LICENCE
www.transformacni-technologie.cz