Tento web obsahuje aplikace Google Adsense a Google analytics, které využívají data ze souborů cookie, více informací. Používání této stránky vyjadřujete souhlas s využitím těchto dat. Využívání dat ze souborů cokie lze zakázat v nastavení Vašeho prohlížeče.

10. Principy výroby elektřiny a tepla v domácnostech

Autor: Jiří Škorpík, skorpik@fme.vutbr.cz

V podstatě každá domácnost spotřebovává teplo i elektřinu, přičemž elektřinu nakupuje z el. sítě a teplo na topení a teplou užitkovou vodu si většinou vyrábí v kotlích a zařízení k tomu určených (elektrické boilery, průtočné kotle a pod.), nebo jej odebírá z rozvodů centrálního zásobování teplem. Především rostoucí ceny energií, touha po nezávislosti a ekologická odpovědnost obyvatel vede k pořizování zařízení, které elektřinu a teplo dokáží maximálně efektivně vyrábět i v domácnostech. V této souvislosti se jako velice perspektivní ukazují technologie na bázi obnovitelných zdrojů přičemž vysoce účinná je kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) neboli kogenerace1, kdy lze efektivně využívat i fosilní paliva. Hlavním předpokladem takových technologií musí být smysluplná úspora paliva (pokud na vstupu je), snížení ekologické zátěže a přijatelné pořizovací a provozní náklady.

Způsob výroby a dopravy energií pro domácnost a účinnost výroby a přenosu  v ČR
1.491 Příklad způsobu výroby a dopravy energií pro domácnost a účinnost výroby a přenosu v ČR [1].
1 elektrárna na fosilní paliva a její účinnost; 2 přenosová soustava elektřiny (PS); 3 domácnost; 4 zařízení na ohřev TUV a tepla na vytápění. e [-] teplárenský modul; Q [J] energie vyrobená/spotřebovaná za určitý časový úsek. Index D znamená "domácnost", index e znamená "elektrická", index TUV je zkratkou "teplá užitková voda", index t označuje teplo na vytápění.
1Mikrokogenerace
Kogenerační jednotky pro domácnosti jsou velmi malých výkonů, proto se nazývají zkráceně mikrokogenerační jednotky respektive mikrokogenerace.

Z technologického hlediska lze zařízení pro výrobu energie rozdělit na ty, které dokáží vyrábět pouze teplo (výtopenský zdroj do domácnosti DVZ), pouze elektřinu (bez využitelného tepla – elektrárenský zdroj do domácnosti DEZ) a technologie, které dokáží současně vyrábět elektřinu i teplo což jsou kogenerační jednotky.

Výroba tepla

Výroba tepla v domácnostech je poměrně rozšířená, nejedná se o technologický ani regulační velký problém. Základním předpokladem je výroba tepla v množství, které domácnost aktuálně spotřebovává a to vzhledem k setrvačnostem způsobené akumulací tepla konstrukcí budovy není velký problém. Rozšiřují se i technologie na akumulaci tepla v akumulačních nádržích, které umožňují plynulý a optimální chod zařízení na výrobu tepla a tedy zvyšování účinnosti jeho výroby.

Zdrojem energie pro výrobu tepla bývá především zemní plyn, který je rozváděn v ČR hustou sítí plynovodů. Dále jiné druhy fosilních paliv jako je uhlí a ojediněle i ropné produkty. Výhodou uhlí je jeho relativně snadná skladovatelnost, nevýhodou jsou vyšší emise při spalování a zbytky po spalování (popel může obsahovat nebezpečné látky, které jsou v uhlí obsažené ve formě popelovin a je nutné s nimi odpovídajícím způsobem zacházet). Dalším, a v posledních letech čím dál více významnějším, zdrojem spalovacích zařízení je biomasa. Především se používá palivové dříví a tzv. peletky (lisované zbytky biomasy). Pro ohřev TUV a v menší míře i pro vytápění je možné využít sluneční energii. Tento typ je ale vždy spjat s akumulací tepla, protože sluneční záření je neregulovatelné. Při velmi nízké spotřebě tepla a pro ohřev TUV může být pro domácnost ekonomicky výhodné vyrábět teplo z elektřiny v denní dobu, ve které je nejlevnější (mimo energetické špičky). Ovšem v takovou dobu ani domácnost nemívá velkou spotřebu tepla a proto se toto vyrobené teplo akumuluje v tepelném akumulátoru2 a spotřebuje později.

2Tepelný akumulátor
Obvykle dobře tepelně izolovaná nádrž s vodou o objemu od sta litrů do několika stovek litrů. Při nabíjení akumulátoru se voda uvnitř ohřívá při vybíjení akumulátoru se voda ochlazuje.

Technologií pro výrobu tepla v domácnostech je velké množství od krbových kamen až po sofistikované bivalentní systémy se solárním ohřevem. Zde je seznam několika hlavních:

(1) Průtočné kotle na zemní plyn.                                      
(2) Kotle na dřevo či jiný druh biomasy (tyto kotle jsou v mnoha       
    případech schopny spalovat i tuhá fosilní paliva).                 
(3) Kotle na tuhá fosilní paliva.                                      
(4) Kotle na kapalná fosilní paliva.                                   
(5) Solární kolektory.                                                 
(6) Různé typy krbů podle toho jaké palivo spalují.                    
2.492 Některé technologie pro výrobu tepla v domácnosti.

Systémy DVZ, které závisí na počasí jsou vždy vybaveny akumulací tepla (nádrž s teplou vodou). Tyto akumulátory se v době přebytku tepelného výkonu zdroje nabíjejí a v době, kdy zdroj poskytuje menší tepelný výkon než je spotřeba domácnosti se tyto akumulátory vybíjí a dodávají teplo do domácnosti. Akumulace je výhodná i u ostatních zdrojů tepla. DVZ jsou dimenzovány pro určitý vhodný rozsah výkonů a pouze v určitém výkonovém rozmezí je jejich účinnost a ekologičnost (škodlivé emise ve spalinách) nejvyšší. Proto se vyplatí provozovat DVZ v tomto výkonovém rozmezí a přebytek/nedostatek tepelného výkonu sdílet s tepelným akumulátorem:

Princip výroby tepla v domácnosti s akumulací tepla. 3.502 Princip výroby tepla v domácnosti s akumulací tepla.
1 DVZ (dimenzování zdroje/ů musí odpovídat maximálnímu potřebnému tepelnému příkonu domácnosti, i když je v systému akumulace); TAku tepelný akumulátor.

Výroba elektřiny v domácnostech

Elektřinu lze v domácnostech vyrábět pomocí několika dnes dostupných technologií vhodných pro konstrukci elektráren do domácnosti, které mají potřebné specifické vlastnosti. V této kapitole se zaměřme na technologie, které poskytují pouze elektřinu bez využitelného odpadního tepla.

(1) Fotovoltaické systémy3.
(2) Malé větrné elektrárny.
4.493 Některé technologie pro výrobu elektřiny v domácnosti.
3Poznámka
Kombinaci solárního kolektoru+fotovoltaického systému nelze považovat za technologii KVET, protože tyto technologie jsou na sobě nezávislé.

Obě uvedené technologie využívají k výrobě elektřiny přírodní zdroje, proměnné intenzity současně i spotřeba energie v domácnosti je značně proměnlivá a proto nemožné vyrábět přesně tolik elektřiny kolik domácnost právě spotřebovává:

El. příkon v domácnosti <b>a</b> a výkon EZ v domácnosti <b>b</b> 5.494 El. příkon v domácnosti a (poptávková křivka) a výkon DEZ v domácnosti b.
Pe [kW] výkon/příkon; τ [h] čas. Měření el. příkonu v domácnosti [5].

Kvůli vyladění spotřeby a výroby elektřiny v domácnosti je nutné nadbytečnou vyrobenou elektřinu dodávat do akumulačního systému el. energie, do okolí4 nebo do přenosové sousatvy PS (domácnost zásobuje své nejbližší okolí elektřinou) a naopak v případě nedostatečné výroby elektřiny domácnost potřebnou část elektřiny odebere z akumulačního systému el. energie5 z okolí popřípadě z PS Taková domácnost se chová v době nadbytku výroby elektřiny jako lokální zdroj zásobující své okolí elektřinou.

4Poznámka
Okolím jsou myšleny další zdroje a spotřebiče elektřiny na stejné napěťové úrovní v nejbližším okolí např. jiné domácnosti s DEZ či kogenerační jednotky.
5Poznámka
Součástí elektrického akumulačního systému může být i soubor spotřebičů, které je nutné dobíjet viz kapitola níže "Řízení výroby a spotřeby energií v domácnostech".
Princip výroby elektřiny v domácnosti.
6.495 Princip výroby elektřiny v domácnosti.
EAku elektrický akumulátor (s možností řízené dodávky a odběru z PS za účelem maximalizace úspor domácnosti za nákup elektřiny); 1 DEZ (Obrázek 1a převzat z [6]-obrázek 1b převzat z [7]); 2 domácnost; 3 okolí; 4 PS.

Výhodou tohoto řešení je nižší zatěžování PS a obecně nižší spotřeba primárních energetických zdrojů používaných v elektrárnách. Připojení takto malých jednotek (1...2 kWe) do sítě je realizováno přes 16 ampérový jistič6 k síti o napětí 230 V. Tato elektřina může být bez jakýchkoliv dalších úprav spotřebována.

6Poznámka
Pro výkony odpovídajíc příkonu domácnosti je 16 ampérový jistič obvykle dostatečný. Pro vyšší výkony je nutná i vyšší ampérová ochrana a vyšší napětí.

Podle výsledné bilance elektrické energie v domácnosti (údaji na elektroměru) probíhá vyúčtování služeb za připojení k distribuční soustavě (zajišťuje propojení PS s jednotlivými spotřebiči a zdroji). Účtování spotřeby či výroby elektřiny probíhá po účtovacím období a mohou vzniknout celkem tři případy účtování7, 8, 9:

7DEZ vyrobil přesně tolik elektrické energie kolik domácnost spotřebovala
Domácnost neplatí provozovatelům distribuční soustavy žádný účet pouze paušální poplatek za připojení do sítě a za poskytování elektřiny v době, kdy je DEZ mimo provoz a přesto domácnost elektřinu spotřebovává.
8DEZ vyrobil méně elektrické energie než kolik domácnost spotřebovala
Domácnost platí smluvní cenu za jednotku energie, kterou spotřebovala na úkor distribuční soustavy.
9DEZ vyrobil více elektrické energie než činila spotřeba domácnosti
Provozovatel PS zaplatí za takovou „nespotřebovanou“ elektřinu smluvní cenu. Ovšem tento případ je pro domácnost značně nevýhodný oproti prvnímu případu pokud je výkupní cena nižší než prodejní – nižší úspora sumy peněz za dobu životnosti DEZ. Také je možnost, že domácnost se zřekne zisku z přebytku výroby elektřiny ve prospěch sítě. V podstatě se jedná o zapojení elektrárenského zdroje v domácnosti s vědomím provozovatele PS s klasickým smluvním vztahem, ve kterém domácnost figuruje pouze jako spotřebitel. Výhoda je v tom, že domácnost není ekonomický subjekt prodávající elektřinu. Zároveň se snaží, aby jeho bilance odpovídala případu (a) platil pouze paušální poplatky za připojení k síti. Tento typ účtování nazvaný Net-metering [9], byl zprovozněn v roce 2012 na Slovensku [4].

Další možností regulace je dobíjení el. baterií v době přebytku el. výkonu EZ. Vzhledem k tomu ,že domácnost je spotřebičem střídavého proudu je nákladné poté stejnosměrný proud z baterií převádět na střídavý pro spotřebu se tento způsob příliš nepoužívá. To se může změnit s nástupem elektrických automobilů s možností dobíjení "ze zásuvky".

Kombinovaná výrova elektřiny a tepla v domácnosti

Základní filozofií KVET v domácnosti je vyrábět v kogenerační jednotce (KJ) elektřinu i teplo v množství jakou domácnost sama spotřebuje. Jen tak dojde k maximální úspoře primární energie a k ekonomickému zhodnocení kogenerační jednotky:

Princip kogenerace v domácnosti s pomocným DVZ.
7.497 Princip KVET v domácnosti s pomocným DVZ.
5 kotel pro vytápění v zimní sezóně a případně přihřívání TUV.

Optimální provoz kogenerační jednotky je závislý na použité technologii a teplárenském modulu jednotky, který by měl být v ideálním případě roven skutečnému teplárenskému modulu spotřeby domácnosti10:

(1) Palivový článek s integrovaným kotlem na zemní plyn e≐0,4..0,05.
(2) Pístový parní motor e≐0,19.                                     
(3) Spalovací motor e≐0,31.                                         
(3) Stirlingův motor e≐0,15.                                        
8.498 Technologie pro kogeneraci v domácnosti a jejich teplárenské moduly.
10Poznámka
Teplárenský modul spotřeby domácnosti bývá většinou mnohem větší než teplárenských modul jednotek. Lze ho ale zmenšit například použitím pračky s přípojkou na studenou i tpelo vodu, tím se zvýší spotřeba tepla a současně sníží spotřeba elektřiny apod.

Je očividné, že je výhodné kombinovat v zimní sezóně výrobu tepla s nezávislým DVZ a teplárenský modul kogenerační jednotky dimenzovat podle teplárenského modulu domácnosti pro letní sezónu.

Všechny uvedené technologie jsou nezávislé na denní době a počasí a je možné je kdykoliv spouštět. Kogenerační jednotky vyrábí současně elektřinu i teplo v poměru, který odpovídá jeho teplárenskému modulu. Opět není možné přesné kopírovat výrobu el. energie podle spotřeby domácnosti. Kopírovat okamžitou spotřeba tepla (především TUV) už není tak potřebné, jelikož teplo v teplé vodě lze bez problému akumulovat. Proto nezbytností pro provoz kogenerační jednotky je i akumulační zásobník teplé vody. Z těchto důvodů se kogenerační jednotky spouští v době, kdy domácnost má největší spotřebu tepla obvykle pouze na několik hodin denně tak, aby množství vyrobeného tepla za den nepřekročilo spotřebu domácnosti:

Spotřeba a výroba elektrické energie v domácnosti během dne. 9.499 Spotřeba a výroba elektrické energie v domácnosti během dne [5].
b el. výkon kogenerační jednotky (palivový článek).

Shodou okolností se doba nejvyšší spotřeby tepla v domácnosti kryje s el. špičkami. Takže přebytečná elektrická energie může být dodávána okolním domácnostem nezatížená ztrátami v PS:

Poptávka PS po elektřině během dne (3.5.2005 ČR [2]) a příklad doby provozu kogenerační jednotky. 10.500 Poptávka PS po elektřině během dne (3.5.2005 ČR [2]) a příklad doby provozu kogenerační jednotky.
a poptávková křivka; b doba provozu kogenerační jednotky (letní sezóna); c doba provozu kogenerační jednotky (zimní sezóna). PPSe [GW] výkon PS; PDKJe [kW] elektrický výkon DKJ.

Ovšem v České republice je významný rozdíl mezi letní a zimní sezónou co se týká optimální doby chodu kogenerační jednotky (v letní je kratší). V létě s nižší spotřebou tepla bude vyrábět i menší množství el. energie a více ji nakupovat v zimě naopak. V případě účtování metodou net-mettering bude výhodnější výkon kogenerační jednotky dimenzovat tak, aby žádné účetní období (které bývá cca 1 měsíc) zbytečně nevyráběl více el. energie než je spotřeba domácnosti (to neplatí v případech, kdy je cena výkupu za jednotku energie elektřiny vyšší než prodejní cena "dotovaný výkup").

Výhodné (z pohledu účtování a dohledu nad výkony kogenerační jednotky) pro provozovatele distribuční soustavy el. energie i provozovatele kogenerační jednotky je vytvoření virtuální elektrárny. Virtuální elektrárnu tvoří několik kogeneračních jednotek rozmístěných v dané lokalitě, ale se společným řídícím systémem. Tento systém jednotky spouští a odstavuje dle požadavku distribuční soustavy nebo podle smluvních pravidel s provozovatelem distribuční soustavy. Výhoda pro provozovatele distribuční soustavy je v garanci dodávaného výkonu. Výhoda na straně kogenerační jednotky je možnost nasmlouvání výhodnější ceny díky zmíněné garanaci výkonu.

Nejvhodnější parametry kogenerační jednotky lze z technického hlediska přesně vymezit několika faktory. Referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny a tepla, kterou domácnost spotřebuje ηD11, úsporou primární energie tzv. PES12 při KVET (podle[3] musí být minimálně 10%) a poměr spotřebované elektřiny a tepla v domácnosti eD.

11ηD
Je to referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny a tepla, kterou domácnost spotřebuje. Je to podíl, kde v čitateli je součet spotřebované elektřiny a tepla za určité období (E+T) v domácnosti z referenčního zdroje (elektrárna, teplárna); ve jmenovateli je součet primárních energiích spotřebovaných na výrobu tohoto množství energie (Q).
12PES
Je anglická zkratka slov "Primary Energy Savings" volně přeloženo "úspora primární energie". Jedná se o procentuální vyjadření množství uspořeného paliva při výrobě daného množství elektřiny a tepla v KVET oproti referenční oddělené výrobě (v elektrárně a výtopně) toho samého množství elektřiny a tepla. Přesnou definici pojmů, seznam primární energie (paliva) a výpočet naleznete v [3].

Uvedené veličiny jsou funkcí různých parametrů a zakreslují se do společného grafu:

Oblast dimenzování kogenerační jednotky pro η<sup>D</sup>.
11.501 Oblast dimenzování kogenerační jednotky s ohledem na ηD.
ηD [%] referenční hodnota účinnosti oddělené výroby elektřiny a tepla, kterou domácnost spotřebuje; ηKJe, ηKJ [%] elektrická a celké účinnost kogenerační jednotky. Technicky nejvhodnější je dimenzovat kogenerační jednotky tak, aby její teplárenský modul byl stejný jako je teplárenský modul domácnosti a zároveň došlo k úspoře primární energie. Tuto oblast označuje šrafovaná plocha, přičemž platí čím blíže jsou parametry kogenerační jednotky teplárenskému modulu domácnosti a čím vyšší je její celková účinnost tím jsou parametry vhodnější. Pokud by teplárenský modul kogenerační jednotky byl větší než teplárenský modul domácnosti nepokryl by výkon kogenerační jednotky ani spotřebu TUV.

V grafu je uvden příklad pro velikost elektrické účinnosti kogenerační jednotky při její celkové účinnosti 85 % v závislosti na teplárenské modulu. Je patrné, že ideální elektrická účinnost kogenerační jednotky pro úplné pokrytí spotřeby elektřiny a tepla pro ohřev TUV je kolem 26%, ovšem i při elektrické účinnosti kolem 9% je stále ještě úspora primární energie 10 %. Teplárenský modul domácnosti by se vlivem minimálního množství transformací energie díky kogenerační jednotce mohl částečně i snížit např. při využití tepla z kogenerační jednotky pro praní.

Skutečná elektrická účinnost kogenerační jednotky nebude záviset pouze na těchto technických parametrech, ale také na ekonomické návratnosti investice do kogenerační jednotky (což je funkce pořizovací ceny, servisních nákladů, životnosti, rozdílu energie v palivu pro kogenerační jednotku a ceny kupované elektřiny atd.).

Akumulace elektřiny v domácnostech

V současné době se pro akumulaci elektřiny v domácnostech používají elektrické baterie typu Li-ion. Vyplatí se prakticky pouze je-li v domácnosti i zdroj elektrické energie.

Blok elektrických akumulačních baterií Powerwall pro domácnosti. 12.412 Blok elektrických akumulačních baterií Powerwall pro domácnosti.
Kompaktní blok o rozměrech 130x86x18 cm je určen na zavěšení na stěnu. Obsahuje podle verze 8001100 Li-on článků respektive jeho kapacita je 710 kWh. Nabíjecí i vybíjecí proud je stejnosměrný o napětí 350450 V. Účinnost akumulace je větší jak 92% i díky vlastnímu chladícímu okruhu. Maximální výkon/příkon je 3,3 kW. Obrázek [10].

Řízení výroby a spotřeby energií v domácnostech

Zvláště z předchozí kapitoly je patrné, že k maximální úspoře nákladů na energie v domácnostech respeketive k co nejefektivnějšímu využití vyrobené energie je vytvořit soulad mezi a spotřebou. Jak již bylo uvedeno první krokem je akumulace energie v případě kogeneračního zdroje a nebo při použití zdrojů závislých na počasí. Druhým krokem je vyladění činnosti zdrojů Z, akumulace A a spotřeby S pomocí programovatelného elektronického řídícího systému. Z pohledu řídícího systému platí, že čím více má informací tím lépe může sladit činnosti jednotlivých komponent.

Kvalitní řídící systém využívá predikce spotřeby například pomocí předpovědi počasí dostupné na internetu, ke kterému je připojen (počasí spotřebu ovlivňuje). Tímto způsobem dokáže předpovídat i výrobu elektřiny ze zdrojů závislých na počasí. Na základě těchto predikcí ovlivňuje akumulaci energie (vybíjení a nabíjení akumulačního systému nebo může zahájit dobíjení elektrických akumulátorů v automobilu sekačce apod.) a dokáže odložit či doporučit energetické náročné činnosti (například praní) na příhodnější den. Pokud zásuvky v domácnosti jsou rozděleny do okruhů s měřením podle priorit dokáže systém některé zbytné spotřebiče/okruhy odpojit/připojit apod. Samozřejmostí je i případné připojování/odpojování na rozvodnou elektrickou síť v okamžiku výhodné tarifu.

Elektrický akumulátor s integrovaným řídícím systémem pro správu elektrických zdrojů a spotřebičů v domácnosti. 13.954 Elektrický akumulátor s integrovaným řídícím systémem pro správu elektrických zdrojů a spotřebičů v domácnosti.
Na obrázku je jednotka Schüco 4 000 společnosti Schüco International KG [9]. Kapacita systému je 4 kWh, rozměry 1500x600x600 mm, 168 kg. Řídící systém, podle výrobce, dokáže vyhodnocovat jestli je právě vyrobenou nadbytečnou elektřinu výhodné akumulovat či přímo prodávat do DS. V případě výhodnosti lze do DS dodávat i akumulovanou elektřinu. Řídící systém je programovatelný a lze ho rozšířit o další funkce podle místa instalace a přání uživatele. S jednotkou lze komunikovat na dálku pomocí PC, tabletu i telefonu.

Pár slov na závěr

Mnoho technologií vhodných pro použití k výrobě elektřiny v domácnostech se teprve rozvijí a i možnosti upotřebit efektivně vyrobenou elektřinu ještě nejsou zcela ideální a nezbytností je sdílení elektřiny s distribuční soustavou. Pokud by toto sdílení nebylo dotované speciálními výkupními cenami nutilo by to majitele provozovat tyto jednotky tak, aby vyrobili přesně tolik energie kolik za určité období samy spotřebují, což by vedlo k používání těchto jednotek právě v době energetických špiček.

Výroba elektrické energie v domácnosti může snížit spotřebu primární energie a tedy i produkce CO2 až do 20% v případě fosilních paliv a až 100% v případě využití obnovitelných zdrojů. Důležitým předpokladem pro využívání energetických jednotek v domácnostech je ekonomické hledisko tedy množství ušetřených výdajů domácnosti na energie a legislativa, která může použití kogenerační jednotky zefektivnit a přiměřeně ohodnotit jejich celkový přínos společnosti. Některé technologie kogeneračních jednotek umožňují spalovaní biomasy v malých objemech, což by umožňovalo dokonalejší a levnějšímu využití biomasy v bezprostředním okolí umístění kogenerační jednotky. V neposlední řadě použití kogenerační jednotky znamená minimum transformací energie v domácnosti.

Odkazy

  1. Bilance elektřiny ES ČR za leden 2005, Energetického regulační úřad, 2005. [on-line]. Dostupné z http://www.eru.cz, 2005.
  2. ČEPS, a.s., 2012. Přenosové služby, systémové služby, tranzity elektřiny, vyhodnocování odchylek. Adresa: Praha 10, Elektrárenská 774/2, PSČ 101 52, http://www.ceps.cz.
  3. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS.
  4. Autor neuveden. Inspirativní slovenský recept: rozvoj fotovoltaiky zdarma a bez zbytečné byrokracie, Technický týdeník, č. 21, ročník 2012. ISSN 0040-1064.
  5. DUNKER R., Kleine KWK mit Brennstoffzellen-Heizgeräten etablieren, EuroHeat&Power , 2004, č.11. DE: ISSN 0949-166X.
  6. Fotovolt system, [2010]. [on-line]. Web: http://www.fotovoltsystem.cz.
  7. Renewabledevices, [2010]. Web: http://www.Renewabledevices.com.
  8. Schüco International KG, [2013]. Adresa: Karolinská 650/1, 186 00 Praha 8. Web: http://www.schueco.com/.
  9. ZILVAR, Jiří. Jak funguje net metering, TZB-info, 201305-06. Praha: Topinfo s.r.o., ISSN 1801-4399. Dostupné z http://oze.tzb-info.cz/9862-jak-funguje-net-metering.
  10. Tesla Motors, Inc. Výrobce elektromobilů a elektrických baterií. Web: https://www.teslamotors.com. [cit. 2016-01-17]

Bibliografická citace článku

ŠKORPÍK, Jiří. Principy výroby elektřiny a tepla v domácnostech, Transformační technologie, 2010-06, [last updated 2017-03-01]. Brno: Jiří Škorpík, [on-line] pokračující zdroj, ISSN 1804-8293. Dostupné z http://www.transformacni-technologie.cz/10.html.

©Jiří Škorpík, LICENCE
www.transformacni-technologie.cz